Každý rok, posledních devět let probíhá v Praze vzdělávací konference Equal Pay Day. Stejně tak se každý rok můžete zamyslet nad svým příjmem v Den platové rovnosti, který byl letos 20. března. Na zmíněné konferenci se představují ženy, které působí na vysokých pracovních postech a jsou podle toho také placeny. V rámci konference vzdělávají další ženy i muže, jak se chovat k zaměstnaným ženám, motivovat je k přechodu na vyšší pracovní místo a zajistit jim stejné mzdové podmínky, které mají muži.
Může se zdát, že se v posledních letech rozdíly mezi muži a ženami v zaměstnání téměř smazaly. Z průzkumů ovšem vyplývá, že rozdíl mezi platy ženského a mužského pohlaví je téměř 22 procent. To je druhý největší rozdíl v rámci zemí EU. Je ale opravdu vina pouze na straně zaměstnavatelů, kteří upřednostňují muže tak, jak to bylo po celá staletí?
Nízké sebevědomí je důležitý faktor
Jste-li žena, tak si sama odpovězte, zda byste v případě finančního ohodnocení před zaměstnavatelem vystupovala tak sebevědomě jako muž. Jste schopná si říci o takovou mzdu, která skutečně odpovídá vašim schopnostem a zkušenostem?
Podle řady českých zaměstnavatelů se ženy ostýchají říci si o vyšší plat či vyšší odměny. Může to být tím, že jednoduše nevěří svých schopnostem, ale také tomu, že již stovky let byly ženy považovány za něco méněcenného. Možná to mají v jistém smyslu stále zakódované v mysli, a proto nepůsobí tak sebevědomě. Takový přístup je ovšem nutný potlačit. Jak jinak bychom se k rovnosti pohlaví mohli přiblížit, když nezměníme své myšlení?
Problémem je i rodičovská dovolená
K rozdílu mezi platem muže a ženy dochází ve chvíli, kdy zaměstnanec odejde na rodičovskou dovolenou, a to bez ohledu na jeho pohlaví. Díky mateřské či rodičovské dovolené je zaměstnanec dlouho mimo proces každoročního hodnocení výkonu a také mimo pravidelné navyšování platu.
Právě z toho důvodu v posledních letech rodiče využívají možnosti brigád či zkráceného úvazku již během rodičovské dovolené. A také z toho důvodu se jich velké množství vrací do práce dříve než je v Čechách běžné.